Ekonomika podvodných online reklam v Česku

Sep 08, 2025

Úvod

Podvodné online reklamy a s nimi spojená „investiční“ schémata představují v Česku miliardový problém. Zatímco firmy do internetové reklamy vkládají rekordní rozpočty (≈ 60 mld Kč ročně), podvodníci je zneužívají k náboru obětí do „krypto platforem“ a k přepojení na podvodná call-centra. Banky sice každý rok zachraňují miliardy, počet útoků i případů ale roste (Seznam Zprávy).

1) Rozsah problému v číslech (Česko)

Nárůst napadených klientů bank & záchrany peněz

Nárůst napadených klientů bank & záchrany peněz

Česká bankovní asociace (ČBA) ke konci června 2025 evidovala 44 025 napadených klientů, což je o 2 % více než ve stejném období loňského roku. Celková výše škod vzrostla meziročně o 19 % na 885,9 milionu korun. Bankám se však podařilo ochránit prostředky v hodnotě více než 5,3 miliardy korun. Díky pokročilým systémům banky dokázaly zachránit více než 90 % odčerpaných prostředků (ČBA).

Případy evidované Policií ČR

Podle policejních statistik dochází přibližně k 19 500 kyberpodvodům ročně (trend 2023/2024). Škody přesahují miliardu Kč. Nejde přitom jen o e-shopy a bazary – velkou část tvoří investiční a „bankovní“ legendy (Novinky).

Zkušenost s platformami

Expert na online marketing Radim Hasalík nahlásil skrze rozhraní Facebooku 208 reklam. Většina z nich byla označena firmou Meta jako neporušující pravidla komunity. Zajímavé je, že zpětně některé nahlášené účty nelze dohledat.

Poznámka: čísla Policie ČR zachycují trestné činy, ČBA zase útoky a finanční záchrany v bankovním systému. Dohromady dokreslují skutečný rozsah problému.

2) Jak podvodníci vydělávají: dvě nejvýdělečnější větve

Představujeme vám dvě nějčastější a nejvýdělečnější strategie podvodů:

STRATEGIE 1: Podvodná call-centra („bankéř“ / „policie“ / „bezpečnostní pracovník“)

Nábor oběti obvykle startuje na sociální síti: reklama, deepfake nebo „zaručený výdělek“ přivede člověka na WhatsApp či Telegram, odkud už vede přímá cesta k telefonátu od falešného zaměstnance banky.

Samotný útok stojí na kombinaci technik – „spoofingu“ telefonního čísla (hovor vypadá jako z banky), nátlaku na rychlé „zabezpečení“ peněz, přesměrování transakcí a někdy i na instrukcích k vkladu do bitcoinmatu. Tyto postupy podrobně popisuje Policie ČR i česká média (IDNES).

Zásahy proti podvodníkům a škody:

Užhorod (UA) – zásah proti falešnému call-centru, 70 zadržených „bankéřů“, desítky obětí napříč EU, škody ve stovkách milionů Kč (TN)
Operace „MINCE“ (Pardubický kraj + UA): rozkrytá síť call-center, jedno mířilo výhradně na ČR; škoda min. 15 mil. Kč ve 40 případech, 4 obvinění pachatelů z Česka (Policie České republiky Týdeník Policie Novinky).
Dřívější kauzy: česko-ukrajinský gang „vishingu“ (Dnipro) – stovky českých obětí; další společné zásahy potvrzuje i ČT24 (CT24).

Ekonomika schématu je následující: nízké fixní náklady (pronájem místnosti, VoIP, skripty) a vysoká návratnost – od desítek tisíc po jednotky milionů Kč z jediné oběti, celkové škody ve stovkách milionů Kč. Zisky podvodníci reinvestují do nových sim-karet, „runners“, náboru a dalšího marketingu (nové reklamy).

STRATEGIE 2: „Krypto“ rychlé zbohatnutí (portály / landing pages)

Falešné portály se tváří jako státem garantovaný program nebo jako platforma „doporučená“ celebritou. Často používají deepfake videa (například s prezidentem Petrem Pavlem nebo předsedou ANO Andrejem Babišem), aby nabídce dodaly věrohodnost. Po registraci je uživatel přepojen k „analytikovi“, ve skutečnosti operátorovi podvodného call centra (IDNES).

Příběhy českých obětí ukazují škody za statisíce až miliony Kč. Konkrétní případy popsala česká média (TN.cz IDNES+1).

3) Proč je to tak výnosné?

Vysvětlení je několik, zde jsou některé z nich:

Obrovský reklamní prostor: české firmy jen v roce 2023 utratily za online reklamu téměř 60 mld Kč. Tento obrovský ekosystém umožňuje i nákup a rotaci podvodných reklam (Zdroj: Seznam Zprávy).

„Whack-a-mole“ dynamika: když je účet zablokován, okamžitě vznikne další; kreativ jsou tisíce. Potvrzují to i policejní zásahy do celých sítí podvodných call-center (Zdroj: Policie České republiky / CT24).

Psychologie a technika: pachatelé využívají spoofing, sociální inženýrství, work-from-script. U části obětí dochází k sekundární viktimizaci (tzv. recovery scam) (IDNES).

4) Dopady

Podvody dopadají na seniory, jednotlivce v produktivním věku i celé rodiny: v jednotlivých kauzách se škody sčítají do stovek milionů až miliard korun a každoročně jde o tisíce poškozených (Novinky).

Banky mezitím vynakládají obrovské prostředky na prevenci, boj s podvodníky i refundace – jen za loňský rok klientům zachránily téměř 8 mld. Kč (CBA Online).

Zneužívání ústavních činitelů, známých osobností a renomovaných firem podkopává důvěru ve stát či důvěryhodnost veřejných sdělení ( IDNES)

5) Co můžeme dělat?

Centrum pro Výzkum Online Rizik přináší několik návrhů opatření:

Tvrdší reklamační filtr u platforem: blokace opakovaných domén/šablon, rychlé „cluster“ mazání.
Trvalé propojení Policie ČR ↔ banky ↔ platformy: zrychlit sdílení IOC (telefonní prefixy, účty, peněženky).
Viditelné varování u klíčových slov a frází: „zaručené výdělky“, „Petr Pavel investice“, apod.
Veřejné dashboardy: měsíční statistiky (počty zadaných podvodných reklam, blokace, refundace).

Článek vznikl s přispěním Radima Hasalíka.