Nejčastější online podvody na sociálních sítích
Úvod
Podvodníci na sociálních sítích využívají sofistikované metody. Klamou uživatele a obcházejí kontrolní mechanismy platforem jako Facebook, Instagram, Google a YouTube. Díky algoritmům a nízkým nákladům zasáhnou až stovky tisíc lidí. Často přitom zůstávají nedetekováni.
Nejčastější strategie a taktiky
1. Dopplegängers (falešné zpravodajské weby)
Jde o případy, kdy podvodné stránky napodobují vzhled důvěryhodných médií – například iDNES.cz, TN.cz, CNN Prima News nebo Novinky.cz. Podvodníci často kopírují stejné barvy, loga i formát článků, aby působili věrohodně.
Cíl je jediný: vzbudit důvěru a přimět uživatele kliknout na falešnou investiční nabídku.
2. Zneužívání celebrit a deepfake videí
Jde o podvodné články a reklamy, které se tváří jako doporučení od známých herců, podnikatelů či politiků a lživě jim přisuzují podporu konkrétní investiční platformy.
Na vizuálech se objevují například herec Ondřej Vetchý, youtuber Janek Rubeš, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, premiér Petr Fiala nebo prezident Petr Pavel. Ti samozřejmě nemají s danou stránkou nic společného.
Podvodníci sázejí na sílu jména známé osobnosti. Snaží se tak získat důvěru a přimět uživatele kliknout na falešnou nabídku.
3. Flooding – zaplavování reklamního prostoru
Podvodníci vytvářejí stovky až tisíce reklamních účtů a kampaní najednou. Jakmile je jeden účet nahlášen a zablokován, okamžitě jej nahradí další.
Cíl je jasný: zahltit systém a co nejvíc ztížit kontrolu.
4. Low reach & high volume
Reklamy jsou cíleny na malé skupiny (nízký dosah), ale s vysokým počtem variant. Díky tomu je obtížnější je dohledat a nahlásit.
5. Emoční apel a „státní garance“
Aby svým nabídkám dodali punc oficiální podpory, podvodníci často používají nálepky typu „nový program schválený vládou“ nebo „garanční program podporovaný státem“. V některých případech se dokonce zaštiťují Policií ČR či Europolem.
Na podvodných reklamách se často objevují fráze jako „Zákon byl schválen“, „Policie odhalila podvodné call centrum. Žádáme, aby se poškození přihlásili o náhradu škody“, „Podvedl vás makléř?“ nebo „Garantované státem“. Tyto formulace mají pomoci vzbudit důvěru a pocit jistoty, že se nejedná o pochybnou nabídku.
6. „Social proof“
Z reklamy je uživatel přesměrován do skupiny na Telegramu, kde to na první pohled žije „spokojenými investory“. Ti se chlubí úspěšnými výběry, zatímco oběť sama nic publikovat nemůže. Moderátoři jí doporučují, aby kontaktovala „investičního poradce“.
Přímo pod reklamou se navíc objevují kladná hodnocení a komentáře údajných investorů. Ve skutečnosti však často jde o falešné účty. Zneužívají se zřejmě i kradené profily.
7. Zneužívání jména známých firem a značek
Podvodné nabídky často slibují „výhodné investice“ do firem jako ČEZ, Škoda Auto, Benzina, Generali Česká pojišťovna (včetně inzerce údajného pojištění), GasNet, PPF či Slovnaft.
V některých reklamách se objevují falešné záběry generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše nebo dalších osobností českého byznysu.
Aby nabídka působila důvěryhodně, úvodní vizuály často pracují s fotografiemi poboček bank – například České spořitelny nebo Komerční banky.
Článek vznikl s přispěním Radima Hasalíka.